SLÁNSKÉ NOVINY

Dešťovka

2022-05-27 14:34:34, - redakce

Aneb proč jsem nehlasoval pro vybudování retenční nádrže na dešťovou vodu v areálu VSH na květnovém jednání zastupitelstva města.

V úvodu bych chtěl říci, že jsem velmi kvitoval, že za poslední 3 roky byla všem našim připravovaným investičním projektům na jednání zastupitelstva města věnován dostatek pozornosti i času na jejich projednání. Proč se tomu tak nestalo v tomto případě, je mi záhadou. Zastupitelé k projektu za cca 20 milionů korun neobdrželi žádné podrobnější materiály, chtělo se na nich jen to, aby souhlasili s jeho realizací a podáním žádosti o dotaci. Jakékoliv návrhy na podrobnější projednání tohoto záměru či případně zvážení i jiných alternativních řešení byly starostou města odmítány s odůvodněním, že by se nestihlo podání žádosti o dotaci. 

 Záměr vybudovat retenční nádrž v areálu VSH byl projednáván dvakrát v investičním výboru zastupitelstva města, kde jej členům výboru představila manažerka rozvoje města, paní Stýblová. Již na těchto jednáních řada členů výboru poukazovala na ekonomickou problematičnost a nerentabilitu navrhovaného řešení. A protože ani zastupitelům, ani občanům města nebyl podrobněji celý záměr představen, rád bych vás teď seznámil s některými technickými i ekonomickým aspekty tohoto projektu i s výhradami, které k němu mám. Tyto výhrady a komentáře jsem uvedl již při projednávání předmětného bodu na jednání zastupitelstva města. Bohužel, jen s malým pochopením či odezvou mezi přítomnými zastupiteli. 

Základní myšlenka celého projektu je jistě pozitivní: Vybudovat retenční nádrž, kam bude ze střech objektů v areálu VSH sváděna dešťová voda. V tomto projektu se počítá s využitím ploch střech zimního stadionu, aquaparku a zastřešené části tribuny na fotbalovém stadionu. Tato dešťová voda by se pak následně využila na zavlažování obou fotbalových stadionů, čím by se částečně nahradilo stávající používání pitné vody z běžného vodovodního řadu. Umístění nádrže na parkovišti u zimního stadionu předjímá nutnost vybudování potrubí jak pro svod dešťové vody do této nádrže, tak její zpětný přívod k oběma fotbalovým hřištím. Musí se tedy k této nádrži vybudovat ještě cca 500 metrů přívodních potrubí. 

Jako možnou variantu tohoto koncepčního nedostatku jsem navrhoval vybudování 2 menších retenčních nádrží: Jednu v prostoru aquaparku a fotbalové tribuny a druhou pak v prostoru zimního stadionu. Potřeba přívodních potrubí by tak byla v podstatě minimální a zároveň by bylo možné efektivněji využívat zadržovanou srážkovou vodu. Z důvodů klimatických je asi zřejmé, že v zimním období k žádnému využití k zavlažování travnatých hřišť nedochází. Z tohoto důvodu by zadržovaná voda byla ve velké nádrži několik měsíců bez jakéhokoliv využití. A tomu je třeba uzpůsobit i velikost takové nádrže. Řešením by bylo využití této dešťové vody i ke splachování na toaletách v areálu zimního stadionu a v jeho hotelové části. S tím však předkládaný návrh vůbec nepočítá. Proto se mi zdá jako výhodnějším řešením využít jednu nádrž k zavlažování fotbalových hřišť a druhou pak ke splachování na WC v objektu zimního stadionu. Bilance úspor pitné vody by byla stejná, jen náklady na zřízení těchto menších nádrží by byly výrazně nižší. Odhadem kolem 5-7 milionů korun

Podívejme se tedy ještě na některé technické parametry navrhovaného projektu

Podzemní nádrž je navrhována v gigantických rozměrech 35 metrů délky, 8 metrů šířky a 3 metry hloubky. Pro srovnání - plavecký bazén v aquaparku má délku 25 metrů, šířku srovnatelnou a hloubku v průměru 1,5 metru. Objemově je tedy tato retenční nádrž 3x větší, než je náš krytý plavecký bazén! 

Bohužel, podle mého odhadu, bude tato meganádrž po většinu roku prázdná. Propočtené množství zadržených dešťových srážek totiž ani zdaleka nepokrývá běžnou spotřebu vody na zavlažování stadionů. Odhaduje se, že tato nádrž dokáže v průběhu roku akumulovat cca 2000 m3 dešťové vody. Ale spotřeba vody na zavlažování fotbalových hřiště se ročně pohybuje kolem 5500 m3! Jinými slovy, s vyjímkou několika zimních měsíců bude každá zadržená dešťová voda téměř okamžitě využita na zavlažování (a ještě to nebude stačit!). Na co tedy potřebujeme takovouto meganádrž? 

Jak vypadá ekonomika celého projektu? 

Pokud bychom ji nezametli pod stůl tvrzením, že když jde o ekologii, tak na ekonomice nezáleží, tak bychom mohli směle prohlásit, že z ekonomického pohledu je celý projekt naprostá katastrofa. Podívejme se na pár čísel: VSH, jejíž roční provozní ztráta přesahuje 10 milionů korun, by za ušetřenou (neodebranou) pitnou vodu ušetřila cca 140.000 Kč (= 2000 m3 x 70 Kč) ročně, což je z pohledu provozních nákladů, které se pohybují kolem 23 milionů korun číslo zcela zanedbatelné. Pokud započítáme všechny další představitelné úspory (např. neplacení za srážkovou vodu odváděnou do kanalizace) pak při celkových nákladech na tuto investici (20 milionů korun) se nějakého ekonomického přínosu nedočkáme nikdy. A i když budeme kalkulovat jen přímý finanční podíl města, což je 7 milionů korun (zbytek by mohla pokrýt dotace), tak i při těchto nákladech dosáhneme alespoň nulového ekonomického přínosu zhruba za 45 - 50 let

Voda dešťová, kterou chceme nahradit vodu pitnou, je sice teoreticky zadarmo, ale naše úsilí dostat ji ze střechy fotbalového stadionu přes retenční nádrž zpět na trávník fotbalového stadionu z ní dělá tekutinu velmi drahou. Sečteme-li investiční a provozní náklady této akce, pak nám vychází průměrná cena této dešťové vody v příštích 40 letech na částku 300 Kč za m3. A tím chceme nahrazovat pitnou vodu za aktuálních 70 Kč za kubický metr? 

Ekologie na prvním místě! 

Jistě, i já jsem zastáncem názoru, že na slánsku je třeba vodou šetřit. Takž se podívejme jakých úspor touto akcí dosáhneme. Autoři projektu udávají, že realizací této akce bychom mohli uspořit 2000 m3 vody. Vody dešťové, která neodteče bez užitku do kanálu i vody pitné, kterou neodebereme přímo z vodovodního řadu. Srovnejme si toto číslo s údajem, který jsem získal přímo z vedení firmy SLAVOS. SLAVOS udává, že roční ztráta pitné vody z vodovodního řadu ve Slaném činí 190.000 m3. To je tedy ta voda, která se ztratí v zemi z důvodů děravého vodovodního potrubí v našich ulicích. A kterou samozřejmě všichni platíme ve vyšší ceně vodného. Z pohledu ekologického zacházení s pitnou vodou se tedy tato 20 milionová investice projeví zlepšením cca o 1% této roční ztráty. 

Na jednání investičního výboru jsem položil řečnickou otázku, zda by tedy nebylo efektivnější investovat tyto peníze na opravu našich vodovodů, resp. alespoň jejich "nejděravějších" částí? Zda by přínos takové opravy nebyl pro úsporu pitné vody ve Slaném efektivnější. Odpověď neznám, ale byl bych rád, kdyby se někdo odpovědný touto otázkou zabýval. 

Zdálo by se tedy, že na nějaké ekologické využívání vody můžeme zapomenout. Ale není tomu tak. Je jen třeba hledat projekty, které mají ekologický i ekonomický smysl. Jedním z příkladů, který naprosto podporuji, je záměr využít dešťovou vodu ke splachování v budově slánského gymnázia. Tento projekt je mnohem skromnější, nákladově se pohybuje kolem 1-2 milionů korun a i jeho ekonomická návratnost se pohybuje v rozumné relaci 10 - 12 let. I když to není v daném případě asi to nejdůležitější. Mnohem významnější je to, že daný projekt je příkladem toho, že je možné najít řešení, která budou mít smysl jak ekonomický, tak i ekologický. A právě k jejich hledání a nalézání jsem vyzval v závěru mého vstoupení na jednání zastupitelstva města. 

Ladislav Peška 

Zastupitel / Naše město