SLÁNSKÉ NOVINY

Jak dál s vytápěním v městské nemocnici?

2016-11-21 08:08:28, - redakce

V dalším pokračování o strastech  městské nemocnice, této největší příspěvkové organizace města, bych se rád zabýval  problémem zastaralého vytápění v objektech městské nemocnice.

Myslím, že by bylo dobré čtenáře seznámit s tím, jaké jsou mezi nemocnicí a městem vztahy, aby se čtenář lépe orientoval. Městská nemocnice Slaný je příspěvkovou organizací města Slaný, to znamená, že její řízení je úzce propojeno s vedením města, její vedení je přímo zodpovědné a podřízené voleným zástupcům města. V praxi to znamená, že provozní záležitosti řeší ředitel nemocnice se zodpovědností radou pověřené osobě nebo radě města jako takové. Větší investiční akce jsou samozřejmě schvalovány zastupitelstvem, jako nejvyšším orgánem města. Při této příležitosti je vhodné zmínit, že nemocnice patří mezi největší zaměstnavatele ve městě a okolí, poskytováním zdravotní péče dalece překračuje hranice města, neboť spádová oblast nemocnice je cca 90 - 100 tis. obyvatel Slánska, Kralupska a částečně i Lounska. Je třeba ale zmínit i v poslední době stále se zvyšující počet pacientů z Rakovnicka, Žatecka i Mostecka.

Z výše popsaného lze usuzovat, že z pohledu města se jedná o strategickou organizaci. Kvalita služeb a její rozvoj i údržba zcela jistě formuje názor občanů na vazby a vzájemnou spolupráci těchto dvou subjektů, zejména spolupráci finanční. Jedná se tedy o městskou organizaci s nadregionální působností. Je tedy s podivem, že ze strany vedení města za celá léta nedošlo k vytvoření jakékoli koncepce dlouhodobě udržitelného rozvoje městské nemocnice a vedení města, jak minulé, tak současné, se spokojilo a chlubilo konstatováním, že nemocnice hospodaří v černých číslech. Což bylo především zásluhou nemocnice samotné. Svoji podporu město zaměřilo na jednorázové investiční akce, často se sporným pozitivním efektem pro nemocnici i město.

Důsledkem absence koncepce dlouhodobě udržitelného rozvoje je především kumulace"vnitřních dluhů", a to zejména na nemovitém majetku, který má nemocnice od města pronajatý pro potřebu své činnosti. Na tomto místě je třeba zmínit, že objekty města jsou z velké části kolem cca 50 - 150 let staré a s tím souvisí potřeba stále nákladnější údržby těchto objektů a technologií v těchto objektech. Jednou z těchto technologií, které již roky volají nejen po rekonstrukci, ale i po koncepční změně, je systém vytápění objektů nemocnice a přilehlého domu s pečovatelskou službou Na Sadech.

Původní a dosud stále některými propagovaná je technologie centrálního vytápění. Koncepce centrálního vytápění byla v současné podobě instalována v roce 1985. Do budovy v zadní části areálu nemocnice byly instalovány dva kotle s topným výkonem 3,95 MW a jeden kotel s topným výkonem 1,6 MW. Tyto kotle byly vyrobeny v roce 1985 a byly repasovány v roce 1992. K fungování centrálního vytápění je třeba, ještě kromě této kotelny, zmínit celkem objemnou úpravnu vody, nadzemní vedení - parovod a v koncových objektech i výměníky, kde dochází k ohřevu topného média párou. To je stav k dnešku. V nemocnici se topí centrálně v kotlích, které jsou 31 let staré, po omlazení v roce 1992, se pára vede nadzemním vedením, jako z románu Julese Verna Ocelové město, k jednotlivým budovám, kde jsou přes výměníkové stanice vytápěny jednotlivé objekty. Ještě několik číselných údajů, které zcela dokreslují hraniční udržitelnost této technologie. Dalším aspektem je účinnost této technologie. V době, kdy většina z nás doma topí plynovými kondenzačními kotli s technologicky deklarovanou účinností kolem 102 - 105 %, tak v nemocnici se do koncových objektů dostane jen 44 % vyrobeného tepla. To je myslím fakt, nad kterým je vhodné se zamyslet. Nezanedbatelná je i personální náročnost obsluhy těchto kotlů, ne tedy co do počtu, ale do proškolenosti obsluhy. Tyto kotle musí obsluhovat osoba proškolená, ovšem toto odborné školení již nelze získat vzhledem k tomu, že v nemocnici dosud fungující technologie je zastaralá a již téměř nikde nepoužívaná.

Vyvstává tedy otázka, co dál? A tady se rozpoutávají diskuze vášnivé i věcné, diskuze, kdy zájem veřejný je potlačován zájmem osobním resp. soukromým. Diskuze osob poučených a znalých s osobami, které problematiku neznají a torpédují názory protistrany nesmyslnými argumenty, které halí do obalu progrese (rekuperační jednotky a solární kolektory), či do obalu bdělého, uvědomělého a dobrého hospodáře. Když se podaří věcné diskuze posunout k řešení daného problému, vždy se někteří ztopoří a se starostlivým výrazem nás nabádají k zadání dalších nezávislých energetických posudků a připomínají možnost vzniku ještě neobjevené technologie, která vše vyřeší - pokud možno ze dne na den a za 1 Kč. Nemocnice, resp. její vedení, si bylo vědomo těchto rizik, a proto samo přišlo s návrhem změny. Tato koncepce byla předložena minulému vedení města - Rubík, Hložek, Hrabánek ?. již v roce 2012. I když by samotná rekonstrukce systému vytápění zatížila rozpočet města pouze minimálně, nedošlo k její realizaci. Návratnost této investice by byla - kalkulováno dle cen roku 2012 - 3 až 4 roky, což je obecně chápáno jako návratnost velice výhodná. Bývalé vedení města však při pokusech o realizaci těchto akcí hledalo vždy nějaká ALE ...Navrhovalo rekonstrukce systému vytápění a provozování smluvními firmami, které jsou ale, dle zkušeností z jiných nemocnic, zcela nevhodné pro zdravotnická zařízení. Nejen systémem financování, ale i s ohledem na charakter provozu.

Koalice Změny ovšem tento projekt vzhledem k jeho závažnosti zařadila v roce 2016 mezi své investiční a rozpočtové priority a zahájila podrobnou přípravu tohoto projektu. Počítalo se s jeho realizací v roce 2016. S nástupem nového (Hrabánkova) vedení města v dubnu 2016 se však celý projekt opět zastavil, nepokračuje se v něm, a zcela logicky, i s ohledem na klimatické podmínky, nemůže být v roce 2016 realizován. Škoda.

Zde bych si dovolil takové přirovnání, které trochu souvisí s mým povoláním operatéra. Přiváží mi na operační stůl pacienta, který je ve vážném stavu, hrozí každým okamžikem selhání jedné z jeho základních životně důležitých funkcí. Operace je nezbytná a další prodlevy jen zvyšují riziko katastrofy s fatálními následky pro pacienta. Ano mám informace, je možné namítat, zda všechny potřebné a všechny správné na 100 %, ale je nutné rozhodnutí ihned a teď - musí se operovat. Ale náhle se jako bůh z mašiny objevuje zástup 27 konziliárních poradců, kteří vykřikují přes sebe informace a rady, které já buď akceptuji nebo odmítám, oponuji, souhlasím?. Čas neúprosně běží. Navrhuje se další přešetření stavu pacienta. Pacient odjíždí z operačního sálu zpět na oddělení a opakují se již provedená vyšetření, poukazuje se na kosmetické nesrovnalosti. Znovu se rozhoduje o operaci, pacient odjíždí již podruhé na operační sál. Vše je připraveno k operaci. Šance na uzdravení pro pacienta se zvyšuje. Když tu náhle ?. S tváří pokroucenou starostmi o všehomír přistupují k operačnímu stolu rádcové z nejpovolanějších a v poslední chvíli zastavují operaci. Ano, zastavují život zachraňující výkon, ale schvalují zámysl provést operaci, ne tedy operaci samotnou. Toto vše za moudrého pokyvování většiny zúčastněných. Situace je napjatá, pacient ještě žije, ale situace se s očekáváním příchodu chladnějších měsíců roku stává velice napjatá. Co bude??

V tomto článku, který měl být původně spíše ekonomickým rozborem, než prostou úvahou, jsem chtěl poukázat na situaci, která v nemocnici již několik let hrozí havárií. A tak bych závěrem chtěl upozornit na několik faktů, které mohou zvídavému čtenáři napomoci utvořit si celkový náhled. Koncepce změny vytápění z centrálního na několik lokálních topení byla navržena renomovanou firmou, která se roky zabývá touto problematikou. Změna byla navržena i s ohledem na tepelný stav jednotlivých budov, které svým historickým charakterem nejsou vhodné k tepelnému opláštění, ani k rozsáhlejší rekonstrukci vnitřních rozvodů. Změnou vytápění dojde zcela neoddiskutovatelně ke snížení ztrát tepla, které jsou nyní způsobeny nadzemním vedením a činí nyní cca 25-35 %, a tím i k značným ekonomickým úsporám v provozu slánské nemocnice. Nelze nezmínit i estetický faktor odstranění tohoto vedení. Dojde zcela nepochybně ke snížení nákladů za plyn. Nemocnice, resp. město, se vyhne hrozící možné havárii jednoho ze zastaralých kotlů. Nakonec je nutné zmínit i kalkulovanou návratnost investice a to jsou 3 roky!!!! - každý ekonom by zajásal - toto ale s výhradou, že kalkulace ekonomické návratnosti projektu vychází z cen tepla a energií ještě v roce 2011. Tedy v roce, kdy vedení nemocnice si samo uvědomilo nutnost konat a nespoléhat se na svého nespolehlivého zřizovatele.

MUDr. Jakub Heřman, Nemocnice Slaný


Související články:

http://www.slanske-noviny.cz/clanek/jak--trista-tisic-vyletelo-kominem