Jak přežít?

2020-07-29 22:19:57, - redakce

Pozor, varování!  Ti, kdo si nechtějí kazit víru v naše lepší zítřky by tento článek patrně neměli číst.  

V předchozím článku jsem popisoval, jaký dopad má a případně ještě bude mít koronavirová krize na městské finance. (Podrobněji zde: http://www.slanske-noviny.cz/clanek/koronavirs-a-rozpocet-mesta )

Můj odhad propadu příjmu města se pohybuje kolem 70 - 80 milionů korun za rok 2020 a 2021. Je tedy zřejmé, že "tučné" roky jsou na nějakou dobu za námi a my musíme být v hospodaření s městskými financemi mnohem obezřetnější. 

Jaké cesty či scénáře se nám pro období nejbližších 2-3 let nabízejí? 

Scénář první: Můžeme omezit všechny naše připravované nebo i zamýšlené investice. A že těch rozvojových plánů máme celou řadu. Vyberu jen namátkou některé z nich:  

Rekonstrukce uzavřené části Grandu pro potřeby umělecké školy. Odhad investičních nákladů je 50 milionů korun. Uzavřená část Grandu je v dezolátním stavu již cca 20 let. Takže pár let tak ještě může zůstat.  

Rekonstrukce Okresního domu na knihovnu a komunitní centrum. Odhad investičních nákladů je 70 milionů korun. A zdůvodnění je stejné, jako v případě Grandu. I tento objekt je již více než 20 let prázdný. 

Vodovod do Lotouše. Odhad investičních nákladů je 9 milionů korun. Občané na Lotouši čekají na pitnou vodu již také možná více než 20 let. Tak mohou určitě i dál chodit pro vodu k cisternám.

Park v Benaru. Odhad investic se liší, ale pohybuje se někde mezi 30 - 35 miliony korun. I tento objekt byl téměř 30 let uzavřen a chodili jsme jen kolem jeho plotu. Nic hrozného se nestane, když kolem plotu budeme chodit i nadále. 

Rekonstrukce plovárny. Odhad investice 60 milionů korun. Když ji nezrekonstruujeme, tak nám ji příští rok hygiena zavře. Čímž bychom ušetřili min. další 1 milion korun na jejím provozu ročně. Kolik slaňáků ji opravdu v letních měsících navštíví alespoň jedenkrát? 

Kdyby výše uvedené nestačilo, můžeme začít škrtat i tam, kde máme rozjednané či dokonce i dojednané nějaké dotace. Např.:  

Ubytovna Mexiko - na rekonstrukci za 48 milionů korun je dojednaná dotace ve výši 20 milionů.

Sportovní hala - výstavba by měla stát 71 milionů korun, ale je zde možnost získání dotace cca ve výši 21 mil. Kč. 

Kanalizace v Želevčicích - i zde máme zajištěnu dotaci ve výši cca 18 mil. Kč, která by měla pokrýt cca polovinu předpokládaných nákladů. 

Zateplení budov ve slánské nemocnici - investici ve výši cca 15 mil. Kč by z třetiny měla pokrýt dotace. 

A můžeme pokračovat dál. 

Např. Zimní stadionem - jen nutné investice na jeho opravu v příštím roce se dnes pohybují kolem 60 milionů korun. Samozřejmě, můžeme jej zavřít a ušetříme dalších cca 5 milionů potřebných na jeho roční provoz. 

Nebo školní jídelnou Na Sadech. Tady se připravuje rekonstrukce za bratru 70 - 80 milionů korun. 

Nebo Aquaparkem - i zde nám padá obrazně i fakticky střecha na hlavu a musíme s tím něco udělat (za 20 mil. Kč). Nebo taky ne. 

Můžeme také zavřít naši slánskou nemocnici na jejíž provoz město přispívá cca 25 miliony korun ročně a je to pořád málo. Ostatně stát i kraj nám každou chvíli dávají ostentativně najevo, že na tom, zda ve Slaném bude funkční nemocnice či nikoliv, jim vůbec nezáleží. Nezáleží na tom ani vedení okolních měst a obcí, jejichž občané s povděkem přicházejí k branám naší nemocnice s pokornou žádostí o pomoc. Tak proč má být město Slaný jediné, kdo nese na svých bedrech starost o její další fungování? A je stále nákladnější naplnit všechny potřeby pro fungování tohoto zdravotnického zařízení. Slánská nemocnice je spádovou oblastí pro cca 150.000 obyvatel, ale na zajištění jejího chodu přispívá jen 15.000 z nich - tedy občané našeho města. Je to tak správně? Řada měst se takové zátěže již zbavila a stalo se něco? (Pozn: Už vidím, jak se pár dní po zveřejnění tohoto příspěvku na jedné z facebookových stránek jednoho nejmenovaného občanského sdružení objeví článek o tom, jak Peška chce zavřít slánskou nemocnici.) 

Všechny tyto projekty a samozřejmě i řada dalších, se v posledních letech v našem městě připravují a byli jsme připraveni je postupně realizovat. Máme se tedy smířit s tím, že prostě nebudou kvůli nějakému koronaviru? Já osobně se s tím smířit nechci a chci hledat řešení, která nám jejich realizaci umožní. Nějaké možnosti zde uvedu. A to především proto, abychom o nich mohli diskutovat a včas přijmout zásadní rozhodnutí. 

Co tedy můžeme udělat pro zlepšení naší ekonomické situace v příštích letech? /Pečlivý čtenář snad pochopil, že toto je můj scénář druhý./ 

Jaké máme dodatečné zdroje? 

Prvním je zamyslet se nad doposud nevyužívaným majetkem města. Na území našeho města je několik nemovitostí, které jsou po desetiletí prázdné, chátrají, město pro ně nemá žádné využití ani peníze na jejich obnovu. Když jsem se o možnosti zabývat se prodejem takovýchto nemovitostí jen zmínil na dubnovém jednání zastupitelstva města, hned se ozvalo několik kolegů s odmítavými reakcemi. Jeden z nich dokonce začal vykřikovat, že Peška s Hrabánkem připravují výprodej města do nějakých soukromých rukou. To je úplná blbost, která může napadnout jen člověka s určitým druhem uvažování. Samozřejmě, veřejná diskuse na toto téma je potřebná a já se jí ani v nejmenším nebráním. Jen bych byl moc rád, kdyby ti, co se tak zuby nehty drží každé chátrající stodoly, přišli s nějakým jiným lepším řešením našich finančních zdrojů. Z mého pohledu je toto nejsnazší a nejméně bolestivé alespoň částečné řešení financování dalšího rozvoje města. Místo chátrajících budov, které ničemu a nikomu neslouží, můžeme vybudovat nebo zrekonstruovat něco, co občané města opravdu potřebují. A to ani nemluvím o tom, že nějaká jiná osoba či firma by mohla tyto chátrající a uzavřené objekty využít k vlastní pozitivní aktivitě, která by mohla být ku prospěchu občanů našeho města. 

Dalším zdrojem financování mohou být naše banky. Je o mně známo, že jsem v minulosti často kritizoval neúměrné zadlužování našeho města. Proč tedy dnes tento postup sám navrhuji? Současné úvěrové podmínky jsou díky různým okolnostem velmi příznivé. V tomto roce se úroková míra pohybuje kolem 1% ročně, možná i o několik desetin níže. A to je výrazně níže, než je třeba současná úroveň roční inflace v České republice. Dalším argumentem pro je, že se očekává v nejbližších letech určitý propad zakázek ve stavebnictví a s tím je očekáváno i snížení cen stavebních prací. Mohli bychom tedy stavět, opravovat či rekonstruovat levněji, než jsme původně předpokládali. Bylo by tedy hříchem tyto příznivé okolnosti nevyužít. Z mého pohledu je tedy lepší si na některé akce, o kterých jsme přesvědčeni, že je v horizontu několika let stejně musíme nebo chceme realizovat, vzít úvěr dnes, než čekat několik let až na ně opět našetříme nebo až se ekonomika celé ČR nějak vzpamatuje. Zároveň chci uvést, že si myslím, že takovéto úvěry bychom si měly brát pouze na zcela konkrétní akce s jasným určením. Nikdy bych nesouhlasil s nějakými "bianco šeky" na cokoliv co kdy koho napadne. I toto řešení by tedy pro Slaný mělo být snadno dostupné a pokud jej udržíme v rozumných mantinelech, tak i vcelku bezproblémové.  

Dalším způsobem či cestou k zlepšení našich financí je lepší využívání našich vlastních zdrojů. Jako příklad může posloužit náš bytový fond či jiné nebytové prostory. I zde jsme poněkud zaostali za realitou. Výše nájmů, které jsou stanoveny vyhláškou rady města je hluboko za realitou, za kterou se jiné, než městské byty či komerční prostory ve Slaném pronajímají. To znamená, že z našeho majetku získáváme zhruba jen 50% toho, co by z něj patrně získal soukromý vlastník. Možná ještě méně. Tato skutečnost má i další nepříjemné souvislosti. Ceny oprav či rekonstrukcí městských bytů se dnes pohybují v takové výši, že návratnost investic do těchto bytů se nám vrací v horizontu 50 až 80 let. Což, jak jistě uznáte, přesahuje obvyklou životnost běžného bytu. Řešením může být jedině zvýšení cen nájmů jak v městských bytech, tak i nebytových prostor. Hrubým odhadem bychom mohli z těchto nájmů ročně získat až o 20 milionů korun více. Bohužel, rada města k takovému kroku zatím odvahu nenalezla. Chápu, že by to bylo rozhodnutí mimořádně nepopulární. A protože každým rokem máme nějaké volby, každý opravdový politik si nejméně dvakrát až třikrát rozmyslí udělat něco, za co by se na něj snesla nepřízeň voličů. A tady se s tím dá počítat více než na 110%. A ti, kteří už mi teď spílají jaký že to jsem asociál, přečtěte si, prosím, ještě jednou možnosti uváděné o něco dříve v tomto textu (tzv. scénář č. 1). Tak jsem zvědav, jak si s tím naše městská rada poradí a kolik odvahy k řešení najde. Předem říkám, že si myslím, že k tomuto kroku bychom museli dříve či později sáhnout i kdyby k nám žádný koronavirus nedorazil. A nyní se mi jeví tento krok jako naprosto nezbytný. 

Ruku v ruce s výše uvedeným řešením by se však měla změnit i daň z nemovitosti. I ta je již po řadu let zafixována na stále stejné úrovni a mezitím se svět kolem nás posunul někam dále. Především v cenách nejrůznějších prací - oprav chodníků, silnic, úklidu, provozu nejrůznějších kulturních a sportovních zařízení, škol a školek apod. A my na tento vývoj prakticky vůbec nereagujeme. 

V neposlední řadě bychom se měli vyvarovat vyslovených blbostí. Naštěstí je dnes atmosféra v zastupitelstvu výrazně odlišná od dob minulých a tak, doufám, excesy typu megalomanské a nezákonné stavby parkovacího domu nám dnes snad nehrozí (jen připomenu, že nám stále hrozí povinnost doplatit za tuto stavbu více než 30 milionů korun.), ale přesto se najde pořád řada věcí, které bychom mohli dělat lépe, efektivněji, úsporněji či s větším rozmyslem. Nechci tady rozebírat jednotlivé drobné kauzy. V jednotlivosti to není nic zásadního, ale jako celek už bychom pár milionů ušetřit mohli. A tak jen uvedu pár příkladů toho, co mám na mysli a co bychom měli do budoucna zkusit napravit: neekonomičnost provozu haly Bios, unáhlené zrušení městského tržiště, nepromyšlený provoz městského koupaliště, podivné podmínky při ubytování na městské chatě v Dolním Dvoře, mnohonásobný nárůst výdajů za právní rady na cokoliv, neodůvodněný nárůst mzdových výdajů v některých našich městských firmách atd.  

No, pokud jste dočetli až sem, pochopíte, že růžové brýle se ve Slaném v příštích letech moc nosit nebudou. Možná, že se výrazně zvýší počet slánských pštrosů strkajících hlavy do písku. Možná, že ti, co dosud nedělali nic a tvářili se, že všemu rozumí tvrdíc, že ONI by to určitě dělali lépe, budou ještě chytřejší. A možná, že se najde pár dalších, kteří si řeknou, že tyhle problémy jsou teprve ty správné výzvy, které stojí zato, abychom se jim postavili čelem.  

Jsem si vědom, že to, o čem píšu, není a nebude příliš populární. Ale občané by měli, myslím, znát pravdu o jejich městě. A  někdo moudřejší než já již před mnoha a mnoha lety řekl: "Hledej pravdu, slyš pravdu, miluj pravdu a braň pravdu až do smrti." Pravda také je, že krátce po tom skončil upálen na hranici. 

Tak takhle to vidím ...  

Ladislav Peška, zastupitel města