Osvobození

2018-05-13 09:26:05, - redakce

Přinášíme vám poslední díl vyprávění o tom, jaká byla Válka v Zálivu očima přímých účastníků našeho města.

Po rozbřesku 25. února 1991 byla pozemní operace zahájena. Věděli jsme, že prvním cílem bylo překonat zátarasy zbudované z valů a příkopů naplněných naftou, kterou Iráčané zapálili a následně překonání minových polí, kde se očekávalo usazení chemických min. Při ražení průchodů do minových polí tak chemičtí průzkumníci postupovali na samém čele saudsko-arabských brigád. Politickým záměrem bylo, aby arabský Kuvajt v prvním sledu osvobozovali arabské jednotky - takže naši průzkumníci šli opravdu v čele.
Po odpálení nesčetných průchodů v minových polí (chemické miny nebyly usazeny) stovky a tisíce tanků a dalších obrněnců vtrhlo na území Iráku. První linie irácké obrany byla předešlým bombardováním natolik zdecimována, že nekladla pražádný odpor. Iráčtí vojáci se masově vzdávali. Na dalších liniích již došlo k mnoha bitkám, ty však trvaly jen krátkou dobu. Převaha spojenců byla značná a postup na Kuvajt City otevřený. Z dostupných zdrojů dnes víme, že největší odpor kladla Husajnova gardová tanková  divize (republikánská garda) - ta však na směru postupu Saudsko arabských vojsk nepůsobila.
Postup našeho uskupení byl zastaven na předměstí Kuvajt City - Al Jahra. Zde také dne 28. února 1991 protichemický prapor de facto ukončil svou válečnou misi. Pro československý prapor přinesl konec války úlevu. Neznamenal však přirozeně, že by jeho povinnosti okamžitě skončily. Naopak přibyly některé nové. Základní tábor byl přesunut do vzdálenosti asi 40 kilometrů od hlavního města Kuvajtu, prapor také dostal za úkol zabezpečit komplex československého velvyslanectví. Zatímco centrální budova zůstala neporušená, dvůr a okolí byly v dezolátním stavu - se dvěma vybudovanými bunkry, se zbytky munice a dalšími neznámými předměty. Vojáci tak museli vyčistit okolí velvyslanectví, chránili také zničenou budovu školy nebo budovu obchodního oddělení. Československé diplomatické zastoupení tak mohlo 29. března obnovit svou činnost. Zároveň se v období po příjezdu do Kuvajtu vojáci snažili otevírat některé obchodní příležitosti.
Dne 3. března následovala dohoda o kapitulaci. Irák musel souhlasit, že přijme rezoluce OSN. Jeho armáda byla zdecimovaná, neboť nedokázala čelit technologické převaze spojenců v čele s USA. Podle zpravodajských zpráv zůstaly ze 42 divizí jen asi dvě až šest, které by byly schopné klást nějaký odpor. Spojenci těžili také ze vzdušné převahy, která jim při pozemní operaci umožnila využívat moment překvapení. Zatímco Američané přišli přímo v boji o 148 vojáků a jejich spojenci o 99 vojáků, irácké ztráty činily asi 20 tisíc vojáků. Podle údajů nedávno uvedených CNN Američané v boji přišli o 147 vojáků a celkový počet smrtelných obětí se u nich vyšplhal na číslo 383, u Iráku ztráty na životech byly vyšší než 100 tisíc. Československý protichemický prapor ztratil jednoho vojáka  a měl 4 zraněné se středně těžkými zraněními způsobenými střepinami po výbuchu munice.

Závěrem
Působení československých chemiků je jedním z nejvýraznějších dokladů toho, jak se nový demokratický stát probouzel na mezinárodní scéně. Prezident Havel a diplomacie razili západní směr politiky, k čemuž patřila obhajoba svobody ve světě. V tomto smyslu Saddám Husajn pro československé vrcholné politiky představoval zlo, kterému je nutné se postavit. Protichemický prapor a zejména jeho nejužší velení se pak přímo v Perském zálivu pokoušely politické zadání ze všech sil naplnit. Překážkou byly obstrukce z generálního štábu, které i kdyby byly nechtěné a byly způsobené jen nekompetentností, chaosem či přetrvávajícím myšlením z dob předešlých v armádě jako celku, praporu komplikovaly jeho snahu stát se důstojným reprezentantem nového směřování státu.
Zatímco chemická jednotka se musela na místě chovat jako spolehlivý spojenec, čímž se odstřihla od komunistické minulosti a vlastně předběhla svou dobu, pražská generalita byla v tomto ohledu mnohem více setrvačná. V praktické rovině zřejmě neměla dostatečné pochopení pro to, co chemici na místě dělají. Nebyla tak schopná poskytnout praporu odpovídající podporu.

Děkujeme všem co to dočetli až sem. L.Šmehlík a M. Šudrla

Předchozí díly:

http://www.slanske-noviny.cz/clanek/do-kuvajtu-ano-ci-ne

http://www.slanske-noviny.cz/clanek/podpora-versus-pohodli

http://www.slanske-noviny.cz/clanek/valka

http://www.slanske-noviny.cz/clanek/poustni-boure---vitr-se-zveda

http://www.slanske-noviny.cz/clanek/poustni-boure---zacatek

http://www.slanske-noviny.cz/clanek/poustni-boure---predehra