Přehled volebních stran ve Slaném

2018-09-23 11:33:20, - redakce

Aneb koho volit a proč.

Unie pro sport a zdraví (č. 6)
Oproti předchozím  volbám v roce 2014 USZ výrazně posílila svou kandidátku. Lídrem se stal bývalý místostarosta města a člověk, který stál snad za všemi velkými investicemi města v posledních 10 letech, ing. Milan Grohmann.  Dvojka kandidátky, MUDr. Jakub Heřman, primář slánské ortopedie, má za sebou  8 let práce v městském zastupitelstvu. I další v pořadí, ing. Pavel Zlámal, rovněž bývalý místostarosta města, je pro práci zastupitelstva  přínosem. Rozhodl se odejít z místního sdružení ANO, protože nesouhlasí s tím, jak se někteří lidé ve slánském ANO vyprofilovali. Na čtvrtém místě  najdeme ing. Tomáše Drholce, také bývalého člena rady města a dnes již zkušeného zastupitele.  První pětku pak uzavírá ing. Martin Jelínek, dlouholetý sportovní funkcionář a podnikatel.  Současné postoje lídrů této kandidátky pak jednoznačně ukazují, že s jejich osobami by byl  spojen nový směr správy města. Pro ty slánské voliče, kteří nejsou jednoznačně orientováni na některou z klasických politických stran  a zároveň chtějí, aby se poměry na slánské radnici i v našem městě změnily,  představuje asi nejlepší  volební variantu. Milan Grohmann pak již ve funkci místostarosty a předtím jako manažer rozvoje města  ukázal, že má předpoklady a schopnosti stát se prvním mužem slánské radnice v dalším období.

ANO 2011 (č. 1)
Asi nejrozporuplnější kandidátka slánských komunálních voleb. Poté, co ANO ve Slaném vyhrálo přesvědčivě komunální volby v roce 2014, se místní sdružení rozhádalo tak, že ztratilo pozice  ve vedení města. Poslanec Berkovec připravil s tehdejší opoziční ODS odvolání vlastního místostarosty, ing. Zlámala. Po mocenském převratu na slánské radnici, na kterém proti vlastní straně intrikovali především Berkovec, Zíma a Širc, se část těchto zastupitelů  přidala k ODS, část zůstala v opozici (Zlámal a Šircová).  Znechucení z těchto poměrů vyústilo v to, že řada osobností, které kandidovaly za ANO v roce 2014, odmítla být na jedné kandidátce s poslancem  Berkovcem  a letošní kandidaturu buď přímo odmítla nebo odešly k jiným volebním sdružením.  ANO tedy nabízí ty, kteří tak nějak "zbyli", chybí výraznější osobnosti.  Právě Berkovec bude patrně největší překážkou pro to, aby této kandidátce dali hlas  ti slánští voliči, kteří zatím na celostátní úrovni preferují hnutí  pana Babiše.  Berkovec se v posledních dvou letech vyprofiloval v protřelého parlamentního politika, který je schopen čehokoliv, pokud z toho má nějaký osobní prospěch. A to může být pro řadu potenciálních příznivců této strany až příliš silná káva.

NAŠE MĚSTO  (č. 10)
Volební sdružení, které se zformovalo již pro komunální volby v roce 2014, se opět opírá především o nezávislé kandidáty, případně o známé osobnosti z některých levicově zaměřených stran  ve Slaném (KSČM, SPOZ). Dá se tedy říci, že po tom, kdy se místní ČSSD  stala jen souputníkem  slánské ODS, představuje Naše město jedinou reálnou levicovou alternativu na slánské politické scéně.  V čele kandidátky stojí patrně nejzkušenější slánský komunální politik současnosti, RNDr. Ladislav Peška. Dlouholeté zkušenosti s prací zastupitele má i ing. Šmehlík, dvojka kandidátky. V uplynulém období pracoval v zastupitelstvu  Martin Cílek. Na kandidátce najdeme i pana Jaroslava Matějku, dlouholetého předsedu slánské ČSSD, který se nedokázal smířit  s tím, jakou politiku zastává v současné době vedení místní organizace ČSSD, a rozhodl se raději podpořit skutečně levicové osobnosti na kandidátce  Našeho města. Z obdobných důvodů zamířil na tuto kandidátku i porevoluční  místostarosta města, ing. Leopold, který nesouhlasil se současnými změnami v ANO, a tak raději odešel k jinému volebnímu sdružení. Naše město patří k jedněm z favoritů nadcházejících komunálních voleb ve Slaném.

ODS (č. 7)
Je obdivuhodné, že po prohraných volbách v roce 2014 se předseda ODS, Mgr. Hrabánek, dokázal opět stát starostou města. Demonstroval tak, že k naplnění svých ambicí  dokáže udělat cokoliv. Proto se nelze divit, jakými spolupracovníky se obklopil. Pokud by měla tato sestava pokračovat i nadále v řízení našeho města, nečekalo by občany patrně nic dobrého.  I samotná kandidátka ODS ukazuje, že tato strana již nemá městu co nabídnout. Dvojka kandidátky, pan Šváb, je rozhodně dobrý jako hudebník, ale zcela zbytečný jako zastupitel. V době jeho předchozího působení v zastupitelstvu se  projevil jen tím, že kryl nezákonné postupy starosty Rubíka při výstavbě parkovacího domu. 

Svobodní (č. 2)
Pokud by měli občané Slaného v říjnových komunálních volbách něco ocenit, pak to, že si zástupci této strany v městském zastupitelstvu, pánové Hůla a Chyský, své čtyřleté funkční období poctivě odpracovali. Byli konzistentní ve svých slibech i činech. A to se v politice vždy tak úplně nevídá.  Do jisté míry jsou to, v dobrém slova smyslu, takoví "Mirkové Dušínové" slánské komunální scény.  A bude-li takových lidí  v příštím zastupitelstvu  více, bude to jen dobře. Svobodní mají dobře našlápnuto, nabízejí nové mladé tváře, pro řadu občanů mohou být určitou alternativou za ve Slaném nekandidující Piráty.

ČSSD (č. 8)
Strana, která zradila sama sebe. Poté, co v říjnu 2014 dostali její představitelé šanci dokázat, že mohou městu něčím  prospět,  ukázala velmi rychle všem Slaňákům, že jejím představitelům nejde o nic jiného, než o vlastní prospěch. Zradili své koaliční partnery, přešli na stranu ODS a nechali tak Slaňáky zavzpomínat na dobu, kdy českým městům vládli modří či oranžoví kmotři. Představa, že by poté, co ve vedení města předvedl místostarosta Zálom, případně radní Víšek, dokázal dobrovolně někdo dát těmto  lidem svůj hlas, je zcela iluzorní. Až snad na vlastní členy této strany. I když i někteří z nich se za počínání svého vedení stydí a jen určitá loajalita k názvu a tradicím této strany jim brání, aby se s touto stranou rozešli. V komunálních volbách dosahovala  ČSSD ve Slaném v minulosti vždy mnohem horších výsledků, než byly její aktuální celostátní volební preference. A tak s ohledem na současnou  cca 6% celostátní podporu je možné očekávat, že slánská ČSSD ani nedosáhne na potřebnou 5% hranici  a bude ve slánském zastupitelstvu chybět. A řekněme si upřímně, pánové Zálom a Víšek nikomu moc asi chybět nebudou. Možná jen pár slánských kmotrů nebude mít na rozhodování vedoucích funkcionářů slánské radnice takový vliv, jako doposud.

OMS  (č. 4)
Další volební uskupení, které nemá účast v zastupitelstvu příliš jisté. V čele kandidátky stojí všeobecně neoblíbený Bartoníček, který se stal v roce 2016 radním  jen proto, že jeho hlas potřeboval Mgr. Hrabánek k tomu, aby se stal starostou města. Dvojka kandidátky, ing. Nič, je další kandidát, který ve veřejné funkci zcela selhal. V roce 2016 byl jmenován do čela komise pro otevřený úřad, avšak v této funkci neudělal vůbec nic, práci se nevěnoval a celá komise se díky jeho lhostejnosti k veřejné funkci zcela rozpadla.  K úspěchu této kandidátky patrně nepomůže ani nejstarší kandidující občan ve Slaném, 82letý pan Vohralík. Pravděpodobnost, že se tato volební strana, která se prezentuje především krajně pravicovou rétorikou,  prosadí do slánského zastupitelstva není tak příliš velká. 

SPOLU  (č. 9)
Nově vzniklé sdružení složené z původních kandidátek KDU-ČSL a Volby pro Slaný. Postavit do čela kandidátky dva sedmdesátníky (Kočka, Vašek) a věřit v nějaký výraznější úspěch je určitě buď silná troufalost nebo zcela nereálné očekávání. Zdá se, že někteří slánští komunální politici se nechtějí smířit s tím, že jejich čas již vypršel. Pokud se ohlédneme za historií těchto volebních sdružení, tak můžeme konstatovat, že se nikdy nezdržovala přípravou nějakého volebního programu či snad dáváním nějakých slibů voličům. A kdo nic neslíbí, ten taky nemusí nic dodržet. Tak také vypadala jejich práce v zastupitelstvu. De facto není co připomínat. Ale objektivně si řekněme, že toto volební uskupení sází na to, že má na kandidátní listině několik známějších jmen, především z řad učitelů a lékařů, a ta jim zaručí, že nějaké hlasy potřebné pro kvalifikaci do městského zastupitelstva vždy dostanou.  Dál ať se pak děje vůle boží, jak říká klasik.

Svoboda a přímá demokracie (č. 3)
Když vynecháme jediného kandidáta obskurní Koruny české, pak je toto uskupení jediným, které na slánskou komunální scénu přivádí zcela nové tváře.  Bude zajímavé sledovat, jak si tito nováčci  ve Slaném povedou. S ohledem na poměrně  vysokou celostátní  podporu Okamurova hnutí by mohli uspět i ve Slaném.  V celostátní politice bývá SPD řazena  mezi populistické  pravicové strany. Ale v reálné komunální politice to může být úplně jinak.  Na každý pád to může být určitá alternativa především pro slánské pravicové voliče, kteří netíhnou sympatiemi ani k ODS, ani k Babišovu ANO 2011.

Související články:

http://www.slanske-noviny.cz/clanek/pohled-na-slanskou-politickou-scenu