Na konci roku 1999 resp. na počátku roku 2000 byla zahájena tzv. privatizace městského bytového fondu. Zároveň byl založen tzv. "Fond bydlení", do kterého jsou resp. byly primárně převáděny veškeré příjmy za prodej městských bytů. Základním účelem ustanovení tohoto fondu, tak jak jej před cca 8 lety městské zastupitelstvo přijalo, je výstavba nových  nebo rekonstrukce stávajících bytů ve Slaném. Bohužel, vedení města, potažmo městská rada i městské zastupitelstvo ovládané pravicovou většinou tvořenou především ODS a KDU-ČSL, si velmi rychle naučilo zneužívat existenci tohoto fondu  ke zcela jiným,  s bytovou problematikou nesouvisejícím účelům. Bytový fond je tak vedením města soustavně "tunelován" k řadě akcí, které s bytovou výstavbou nesouvisí ani okrajově - např. rekonstrukce městského úřadu,  bývalého hotelu Grand,  restaurace Ungelt či ke krytí provozní ztráty Víceúčelové sportovní haly. 

V uplynulém období činily výnosy, tj. příjmy z prodeje bytů po odečtení administrativních nákladů, tohoto fondu cca 400 milionů korun. A za uplynulé období, tj. od roku 2000,  nebylo vytvořeno ani 10 nových bytových jednotek. Přesto, že  finančních prostředků bylo  relativně dostatek na vybudování několika stovek komunálních nájemních bytů,  vedení města zcela rezignovalo na jakékoliv vlastní aktivity v tomto směru. A i u těch původně vyčleněných lokalitách, např. lokalita "za Benarem" či "vojenská kasárna", kde se původně počítalo s větší bytovou výstavbou, byl tento záměr opuštěn resp.  byla tato lokalita předána jiné společnosti (= Linet Invest), která zde realizuje zcela komerční bytovou výstavbu.

V zásadě bylo možné za dostupné prostředky, bez jakýchkoliv úvěrů a na pozemcích města vybudovat více než 250 menších bytů, které  bylo možné nabídnout mladým rodinám i starším spoluobčanům, kteří možná již větší byt nepotřebují. A navíc by nájemné z těchto nových bytů mohlo znovu zpětně naplňovat tento bytový fond v řádech mnoha milionů korun ročně.

Vedení města dále nikterak nebrání dalším odprodejům městských bytů různým místním i zcela cizím spekulantům s byty. Tento trend je podporován i formou, kterou zvolila městská rada pro další ojedinělé prodeje městských bytů, kde jednoznačně rozhoduje cenové kriterium, a tak opět vítězí cenové spekulace nad skutečně potřebnými občany.

Výsledek je tedy ten, že v současné době, po privatizaci cca 95% městského bytového fondu, se ve Slaném nevytvořil žádný skutečně reálný trh s byty, který by umožnil zájemcům z různých sociálních skupin obyvatelstva získat byt úměrný jejich finanční situaci.

Naopak, mizivá nabídka volných bytů ve Slaném a spekulativní nákupy obchodníků s realitami  způsobily ve Slaném stav, kdy ceny bytů v našem městě patří k nejvyšším v České republice (s výjimkou velkých metropolí či krajských měst). V průměru se ceny srovnatelných bytů pohybují o 20-30% výše, tj. např. u bytu 3+1 o 300.000 - 500.000 Kč výše než v jiných srovnatelných městech v okolí (Louny, Roudnice n.L., Kralupy n.Vlt. apod.) 

Lze tedy říci, že ani jedna z myšlenek privatizace městských bytů díky asociální komunální politice vedení ODS ve Slaném naplněna nebyla.  Trh s byty nevznikl, nové byty postaveny nebyly, a tak došlo na začátku tohoto desetiletí jen k neuvážené finanční zatíženosti či zadluženosti řady slánských domácností i k následné stagnaci rozvoje města samého.

Do budoucna vidím jako jednu z hlavních priorit města znovu obnovení tzv. komunální bytové výstavby.

Bez toho, abychom měli k dispozici tzv. startovací či sociální byty, nemůže město nějak významněji určovat jakoukoliv bytovou politiku. V obou případech by se mělo jednat především o malometrážní byty o plošné výměře cca kolem 50-60 m2, které by byly určeny jak pro mladé lidi, tak i pro seniory. V případě startovacích bytů pro mladé lidi, novomanžele, či např. studenty, kteří se chtějí osamostatnit,  bychom  nájem ve startovacích  bytech nabídli na určitou omezenou dobu, např. na 2-3 roky. S tím, že by tuto přechodnou dobu měli mladí lidé využít k tomu, aby se porozhlédli po nějakém trvalejším řešení jejich bytové otázky.    

Naopak, tzv. sociální byty bychom měli nabídnout především těm starším slánským občanům, kteří v současné době užívají pro ně osobně možná až příliš velké byty, které pro ně mohou být aktuálně i dosti nákladné (s ohledem na výši nájmu, vytápění apod.), ale mají jen málo možností najít ve Slaném byt menší, více odpovídající jejich současným potřebám i finančním možnostem.  Výše nájmu by měla být pak stanovena tak, aby byla pro tyto seniory motivujícím činitelem pro  změnu jejich bytu.

L.Peška

Člen městského zastupitelstva ve Slaném