Rozvoj města se nekoná

2016-12-20 07:08:16, - redakce

Oprávněnost předvolebního sloganu z plakátů slánských Svobodných "nejsme ovce" se ukázala při projednávání návrhu rozpočtu města na rok 2017.

Již přípravy tohoto dokumentu nevěstily nic dobrého. Předchozí rada města, tvořená tzv." koalicí změny" připravovala a projednávala návrh rozpočtu téměř 2 měsíce, od října do konce listopadu 2015. Výsledkem byl jasně strukturovaný a vyvážený rozpočet roku 2016. V dubnu nově ustavená rada města dokázala připravit a projednat návrh rozpočtu na rok 2017 za necelé 2 hodiny. Snad ani ekonomičtí géniové typu Andreje Babiše by to nedokázali rychleji. A tak byl občanům města předložen návrh rozpočtu města v objemu přes 300 milionů korun, který však vykazoval řadu nedostatků, nelogičností, ale i jednoznačného ekonomického plýtvání. 

Někteří poněkud naivní zastupitelé se zprvu domnívali, že alespoň některé největší do očí bijící excesy tohoto návrhu bude možné při projednávání na zastupitelstvu města korigovat. Nalézt rozumnější varianty ekonomického řešení některých výdajů. Ale realita na jednání zastupitelstva v pondělí 19. prosince byla zcela jiná. Při účasti všech svých 16 hlasů, si mohla modro - oranžová koalice dovolit ostentativně ignorovat jakékoliv dotazy či návrhy opozičních zastupitelů. Starosta Hrabánek se ani nepokoušel předstírat, že by jej projednávání rozpočtu nějak zajímalo a tak jeho "řízení" projednávání tohoto nejdůležitějšího programového dokumentu, kterým bezesporu návrhu rozpočtu města je, v podstatě upadlo do chaosu, kdy se probírali na přeskáčku různé položky v návrhu rozpočtu. Výzvy zastupitelů k tomu, aby projednávání rozpočtu mělo alespoň nějaký řád, starosta Hrabánek zcela ignoroval. Možná i proto, že jak se při několika konkrétních dotazech zastupitelů ukázalo, sám tomto dokumentu ani příliš nerozuměl. Přístup koaličních zastupitelů k návrhu rozpočtu poměrně věrně dokumentoval zastupitel Šourek (ČSSD), který již po necelé půlhodině projednávání tohoto dokumentu navrhl, aby byly všechny dotazy již ukončeny a rovnou se hlasovalo. Zjevně se na jednání, jehož problematice příliš nerozuměl, nudil, a chtěl jít domů. Ale jeho návrh tentokrát, až na několik vyjímek, nepodpořili ani jeho kolegové z koalice. A tak opoziční zastupitelé mohli vznést několik svých dotazů, na které zpravidla nedostávali žádné relevantní odpovědi. Případně předložit několik pozměňovacích návrhů, které následně nebudou přijaty, jak se o tom již předem dohodla koaliční většina. 

Uveďme pro ilustraci jen několik příkladů: Zastupitel Hůla (Svobodní) se dotazuje, proč máme v rozpočtu města dislokovány přímo určené příspěvky na vybrané sportovní a zájmové organizace, když o něco dříve jsme schvalovali zásady, podle kterých by všechny tyto organizace měly o daný příspěvek teprve požádat a na základě vyhodnocení této žádosti daný příspěvek obdržet. Oficiální odpovědi se nedočkal a jeho návrh na převod těchto neodůvodněných částek do celkové výše dotace na sport a zájmovou činnost koaliční zastupitelé odmítli. Neoficiální zdůvodnění je zřejmé: Protože to tak ODS ve Slaném vždycky dělala, (tedy až na rok 2015 a 2016, kdy koalice změny zavedla transparentní rozdělování těchto příspěvků), tak proč se k tomu nevrátit. ODS ve Slaném přeci vždy dokázala náležitě ocenit své příznivce. 

Dr. Peška (Naše město / KSČM) se dotázal, proč v době, kdy máme o 30 milionů korun více daňových příjmů, než v roce současném, jsme nepřidali žádné finance na provoz základních škol, s vyjímkou, samozřejmě, 3. ZŠ. Relevantní odpovědi se od starosty a ředitele 3. ZŠ v jedné osobě, tedy pana Hrabánka, pochopitelně nedočkal. Možná by se tedy měli rodiče dětí docházejících na 1. a 2. ZŠ dotazovat, proč jejich děti budou mít v roce 2017 horší podmínky pro zajištění školní docházky, než děti, které docházejí na školu, kde stále oficiálně řediteluje pan starosta. 

Zastupitelé se rovněž marně dotazovali, proč byl snížen příspěvek na provoz KZMS (tedy kina, divadla, apod.) z letošních 7,2 milionů korun, na navrhovaných 5,8 milionů. Uvolněný radní, pan Bartoníček, nedokázal žádné důvody pro tuto řízenou likvidaci slánské kultury uvést. Samozřejmě, kromě jeho obvyklých vzletných a bezobsažných vět bez jediné faktické či relevantní informace. 

Ukázkou "dobré" přípravy na jednání o rozpočtu bylo vystoupení starosty města na dotaz dr. Pešky, proč budeme instalovat tepelná čerpadla v jedné z kotelen města za více než 2 miliony korun? Starosta nejprve marně hledal někoho, kdo by mu s tímto dotazem poradil, a pak si vymyslel, že dojde ke snížení ceny tepla pro občany. Dr. Peška mu však obratem objasnil, že dle podkladů RDK k žádnému snížení ceny tepla nedojde, neboť návratnost této investice je minimálně 23 let a to jen za předpokladu, že toto zařízení nebude vyžadovat žádné servisní či generální opravy. Což patrně není příliš reálné. Přesto i tento nesmyslný výdaj koaliční zastupitelé schválili. 

Jak přistupuje starosta Hrabánek k problematice slánské nemocnice se ukázalo při návrhu na financování plynofikace a rekonstrukce vytápění slánské nemocnice. Starosta Hrabánek sice dodatečně navrhl do rozpočtu potřebnou částku na tuto investici, ale zároveň její čerpání podmínil přijetím úvěru na tuto akci. A to i přesto, že byl dr. Peškou upozorněn, že vázat přijetí úvěru na tuto akci není nutné, ani z pohledu rozpočtových pravidel, ani z důvodů pragmatických. Ze strany starosty Hrabánka se tak jedná o další obstrukci, kterou se snaží oddálit realizaci akce, kterou si na minulém jednání zastupitelstva prosadili zastupitelé i přes zjevný odpor vedení města a městské rady. 

Ing. Zlámal (ANO) se dotázal proč předložený návrh neobsahuje žádné finance potřebné na řešení problematiky jak Technických služeb, tak i převzetí správy vodohospodářské infrastruktury. Odpověď pana Hrabánka na otázku provozu Slánského Slavosu byla, že prostě ani po 9 měsících zatím vedení města neví, kolik bude na rozjetí této firmy potřebovat peněz. K Technickým službám vystoupil pan Bartoníček, který jako obvykle odpověděl, že nic neví a nic dělat nebude, dokud to za něj neudělá někdo jiný nebo mu alespoň neporadí, co by vlastně měl dělat. 

A tak se vlastně po 3 hodinách dotazů a chybějících odpovědí na pokyn starosty Hrabánka zvedlo poslušně 16 rukou a rozpočet města byl schválen s deficitem 59 milionů korun.