Je demokracie vládou lidu ?

2011-02-01 07:24:17, - redakce

Asi není třeba nikoho příliš poučovat o chápaní tohoto slova v současné České republice. Většina našich spoluobčanů  je chápe jako možnost jít pravidelně k volbám a vybírat si z poměrně četné plejády kandidujících politických stran či osobností. Až potud je vše v pořádku. Nepořádek, či zneužití demokratického systému začíná tam, kde  tzv. svobodná volba voliče je významně ovlivňována brainwashingem různých více či méně závislých médií, kampaněmi politických stran, které se řídí nikoliv velikostí přinášených myšlenek, ale spíše schopností zaplatit více bilboardů a inzerátů s nesmyslnými či nesplnitelnými sliby.

Nabízí se tedy otázka, když se pojem "demokracie"  v naší republice v podání předních politických stran  či jejich čelných představitelů zdiskreditoval během 20 let tak rychle, že více než polovina občanů k volbám nechodí především proto, že velké strany jsou v očích těchto voličů již tak zdiskreditované, že u přemýšlejících voličů vzbuzují spíše odpor, než nějaké politické sympatie, nebo proto, že tento volič ztratil víru, že by jeho hlas mohl napomoci nějaké pozitivní změně v jeho okolí, jak je nebo přesněji bylo možné, že v antice tento systém přetrval staletí?

V antické době byla využívána tzv. přímá demokracie, na rozdíl od naší zastupitelské.

Samozřejmě, formu přímé demokracie lze reálně uplatnit  patrně jen v menších územních celcích, ale její výhoda spočívala především v tom, že všechny závažné otázky státu (v antické době  spíše města či obce) se projednávaly veřejně. V dnešní době je řada věcí před občany zbytečně zamlčována či dokonce záměrně utajována. Naše město je v tomto jedním z mnoha zářných příkladů.

Součástí řecké demokracie byl však další důležitý fenomén - tzv. ostrakismus.

Parafrázováno do dnešní doby by podoba ostrakizmu mohla být následující: V některý významný den by se na náměstí ve Slaném, případně v letním kině na Hájích, tam je více laviček k sezení i vhodné podium, sešli všichni občané města starší 18 let, nebo alespoň ti, co by chtěli přijít. Celý den by ve skupinkách diskutovali o tom, co vše se ve městě i státu  událo za poslední rok dobrého i špatného, jedli by i pili, samozřejmě na účet městské, krajské či státní  pokladny. A když by večer již dosti pokročil, rozbili by o zem svůj poslední pohár s vínem či korbel piva a na libovolně vybraný střep by rydlem napsali jméno toho občana České republiky, který dle jejich mínění nejvíce ohrožuje demokratické zřízení země.   Střep by pak osobně odevzdali na místě k tomu určeném. Celostátní střepní komise by pak sečetla všechny tyto úlomky resp. jména na nich uvedená a vyhlásila výsledek hlasování o největšího škůdce státu. Tento by pak byl následně vyobcován za hranice  územního celku   na dobu až deseti let.

Před lety jsem měl možnost v athénském muzeu si tyto střepy prohlédnout a byl jsem překvapen, kolik známých politiků, filozofů i vojevůdců se na nich objevovalo.

Myslím, že kdybychom tento princip zavedli dnes v České republice a několik let po sobě jej pravidelně  udržovali, že by se naše politické prostředí velmi rychle zkultivovalo.

A to je možná právě ten důvod, proč se ostrakismus v Čechách (ani na Moravě) ještě dlouho neobjeví.

L.Peška